Jóga - relaxace, meditace a domácí praktikování

Relaxace patří k základním technikám jógy, které vám však pomohou i v každodenním životě. Potřebujeme se uvolnit, zažít pocity pohody a klidu jako protiváhu k hektickému tempu plného stresu a napětí. Relaxační techniky rozvíjejí i naše tvořivé schopnosti. 


Relaxace v józe a její účinky
Pod pojmem uvolnění chápe jóga odvedení pozornosti od vnějšího světa, její nasměrování na tělo a posléze mysl. Klid těla se pomalu přenáší i do mysli. Ta zpočátku skáče z myšlenky na myšlenku, nesmíme s ní bojovat, necháváme myšlenky přicházet a zase odcházet. Snažíme se obracet pozornost na současnost, tím přestanou „útočit“ vzpomínky. Uvolnění je vždy vědomé oproti spánku. Ze spánku se můžeme probudit i unavení, z relaxace bychom se měli cítit vitální a dobře naladění. Díky relaxaci se zbavíme tělesné i duševní únavy, zvyšujeme svoji obranyschopnost. Pozor by si však měli dát osoby s psychickým onemocněním (např. schizofrenií) nebo s epilepsií.


Postup při relaxaci a podmínky
Obvykle se při relaxaci nejprve uvolňuje tělo a poté mysl, oboje spojeno s vnímáním dechu. Relaxaci lze cvičit v rámci hodiny jógy nebo i samostatně. Relaxace se zařazuje na začátek hodiny, aby se pozornost přeladila a nasměrovala na jógu, dále je vhodné relaxovat po ásanách a v závěru hodiny. Tento relaxační postup je velmi vhodné zavést i do svého života - po každé činnosti by měl následovat alespoň krátký odpočinek. Ideální je relaxovat v klidné místnosti, na podložce, v pohodlném oděvu, lze doplnit o deku, jelikož teplota těla při relaxaci klesá cca o 1-2 stupně.  Dbáme na pomalé ukončení relaxace. Můžeme využít i tření dlaní a jejich přiložení na obličej. Bezprostředně po relaxaci vykonáváme ještě klidnější činnosti bez emocí. Při relaxaci se využívají různé polohy - např. šavásána (leh na zádech), leh na břiše, na boku, ve zkříženém sedu atd. Podstatné je udržet v pozici dostatečné uvolnění. Lze využívat i různé polštáře na podložení. Relaxaci lze urychlit tak, že nejdříve vyvoláme napětí - např. v pozici navásana (loďka). 


Relaxace pro vaše domácí cvičení
Leh na zádech, nohy mírně od sebe, ruce podél těla dlaněmi vzhůru, hlava není zakloněná, oči jsou zavřené a dech přirozený.  Můžeme si představit oblíbené klidné místo - pobřeží u moře apod. Uvědomíme si podložku a místa na těle, které se jí dotýkají. S každým výdechem se otisk na podložce zvětšuje, tělo příjemně klesá. Vědomě se soustředíme na jednotlivé části těla - končetiny, trup a poté hlavu. Postup lze i zopakovat. Lze si i vybavit, jak jednotlivé části vypadají, lehce místem zahýbat (prsty, kotníky…) nebo v případě napětí se k části vrátit, prodýchat ji apod. Zpočátku je vhodnější volit kratší relaxaci a dle potřeby ji prodlužovat. Dech je stále plynulý, nijak ho neovlivňujeme, jsme pouze jeho pozorovateli. Mysl je klidná. Pozorujeme sami sebe… S hlubokým nádechem přivedeme pozornost k prstům, zahýbeme s nimi, zahýbeme hlavou, protáhneme se, třeme dlaněmi a pak je přiložíme k obličeji, vnímáme teplo. Přetočíme se na bok, prodýcháme a poté pomalu přejdeme do zkříženého sedu. Existuje mnoho relaxačních technik - kromě uvědomování si částí těla se lze koncentrovat na dech, tíhu těla, pocit vnitřní lehkosti, relaxovat s vizualizací atd. Mnoho různých technik včetně nahrávek naleznete např. na stránkách pana primáře Nešpora www.drnespor.eu  


Meditace
Jakmile si osvojíte principy relaxace, lze pokračovat i dále. Dalším krokem je odtažení pozornosti smyslů od vnějšího předmětu a její obrácení dovnitř. Objekt je mimo nás, smysly na něj mohou být upřeny, protože je v jejich dosahu, ale mysl není v kontaktu se smysly, předmět tedy nevnímáme. Tento stav připomíná situaci, pro kterou má český jazyk hovorový výraz „dívat se do blba“ :-) nebo stav, kdy jsme zabráni do četby knihy a nevíme, co se děje kolem nás. Mysl si sama vybírá, na co se soustředit, pokud ji něco zakážeme, jako naschvál k tomu obrátí pozornost. Můžeme tedy nař. nabídnout, aby vnímala zvuky. Po určité době se jich nasytí a přestane je vnímat. Tato technika učí upínat myšlenky a pozornost na jeden vjem po druhém tak dlouho, až se smyslové dojmy vytratí a zůstane mysl obrácená dovnitř.  Toto je velmi důležité pro další soustředění a meditaci. Odtažení smyslů je pociťováno jako příjemné, často doprovázeno fantazijními prožitky, podobně jako ve snu, vše je jen jako. Další stupeň k meditaci je umění koncentrace. Pomocí soustředění se např. na jeden bod se odstraní neustálé těkání mysli.  Mysl je oslabena rozmělňováním do jednotlivých myšlenek, koncentrací se vybudí mentální síla mysli. I v běžném životě činí koncentrace jakoukoli činnost efektivnější.  Je-li mysl soustředěna, jsme schopni umožnit jí poznat samu sebe. V tuto chvíli rozhodujeme, čemu se mysl bude věnovat. Vše je zaměřeno jen na sledování jedné věci, myšlenky, nutná je vytrvalost a trpělivost. Dochází k zintenzivnění procesů v mysli, silným pocitům, někdy až k výbuchům emocí. Fyzické cvičení jógy přinese člověku klid, dechová cvičení rovnováhu. Vše je však pouze dočasné. Trvalý stav klidu přináší až koncentrace či meditace. Jakmile se mysl naučí upínat ke zvolenému předmětu a dokáže u něho setrvat, objeví se samovolné plynutí mysli, které se označuje jako meditace.  Je sedmým stupněm v Patandžaliho osmidílné stezce jógy. Meditační přístup je rozšířením pozornosti, jste bdělí, vše si uvědomujete nyní a zde.  Při meditaci nastává snížení krevního tlaku a srdečního tepu, dochází ke změnám mozkových vln z hladiny beta do hladiny alfa, snižuje se úroveň vyplavovaných hormonů, což vede k vyrovnanosti. Meditace mírní napětí, stres, odstraňuje nespavost, zlepšuje náladu, zvyšuje tvořivost a empatii. Člověk vstupuje do svého nevědomí, vzdaluje se od rozumového světa a vstupuje do království intuice…

Ivona Pobežalová